Vystudovala na ČZU obor Zemědělské inženýrství – zahradnictví. Na brněnské Mendelově univerzitě obor Zahradní a krajinářská architektura. A na studijním pobytu na vídeňské Universität für Bodenkultur zjistila, jak se ke krajině staví v Rakousku.

Snaží se odborníkům i veřejnosti ukázat, že krajinářská architektura čím dál víc ovlivňuje náš každodenní život. A že stojí za to, se zabývat tím, jak vypadá naše okolí. Proto Štěpánku potkáte třeba i na některé z tematických konferencí a přednášek.

A kromě toho má ráda Monkey Business i klasickou hudbu. Ráda sportuje a na Sněžku už vyšlápla nejmíň stokrát :)

Vzděláním oční technik. Od přírody pečlivá a spolehlivá milovnice pořádku. Když se objeví v ateliéru, všude zavládne pohodová atmosféra. Pro ateliér zajišťuje účetnictví, finanční služby a smlouvy.

Když ji nezásobujeme prací, vrací se do role manželky a mámy na plný úvazek. V rodině vidí smysl života. Jinak miluje taky módu a tanec. A tvrdí, že v obou případech je samouk.

Obor Krajinárstvo a krajinné plánovanie vystudovala doma na Slovenské technické univerzitě. Atmosféru mezinárodního akademického prostředí zakusila v Rakousku, na vídeňské Universität für Bodenkultur.

Mezinárodní zkušenost ji učarovala natolik, že ve studiu pokračovala na Københavns Universitet v Dánsku oborem Landscape architecture and Urban design.

Cestování za hranice ji nepustilo a procestovala už kde co. Jako jediná v týmu se (ještě snad :-)) domluví dánsky. Po Praze a do práce jezdí ráda na kole. A na poli krajinářské architektury jí rozhodně neuniknou žádné technologické novinky.

Jeho alma mater je ČVUT, kde začal oborem Konstrukce a doprava. Zakrátko ale zjistil, že kariéra mostního inženýra nebude ta správná cesta. A tak se stal architektem.

Obdivuje architekturu přísně geometrických tvarů s jasně definovanou logikou, čitelným konceptem a geniálním modulárním systémem. Používá přírodní materiály v jejich přirozených strukturách a barevnostech, do kterých s oblibou vkládá výrazný barevný akcent a vtip.

Pro Lukáše je krajinářská architektura víc než jen královna umění – je to navíc o vzájemném respektu a souznění s přírodou.

A jinak když může, cestuje. Je zapálený fotograf a zoolog. Má rád slunce, vodu a skandinávský design.

Studovala na ČVUT Fakultu architektury. Na rok vycestovala za poznáním také na německou Technische Universität Darmstadt. A chtěla by zblízka poznat Francii a její kulturu, na které se jí líbí, jak dokáže skloubit moderní a tradiční architekturu.

Při práci dává přednost jednoduchosti a variabilitě a ráda se vrhá také do vlastních projektů.

Martina má ráda cestování, je zapálená vysokohorská turistka a lezkyně. A věnuje se orientačním běhu, který občas vyhraje a občas zorganizuje.

Diplom získal na ČVUT. Při studiu si odskočil na zkušenou do nizozemské Delft university of technology, kde se věnoval tématu Architektura jako urbanismus od spodu.

Už od školy ho bavilo pozorovat okolí a nezáleželo na tom, jestli ho vytvořili lidé nebo příroda. Má smysl pro detail do poslední dlažební kostky.

Když Honza nepracuje, tak cestuje, šplhá po horách a těší se, až si výhled užije i se svou nedávno narozenou dcerkou.

Krajinářskou architektkou je víc než 20 let a její zkušenosti sahají od dendrologických průzkumů až po dopravní stavby. Vztah ke krajině si našla vlastně už na střední. Na Zahradnické fakultě v Lednici potom vystudovala obor Zahradnictví a na ČVUT si doplnila architektonické obory.

Alena je praktik a potřebuje vidět smysl. Ve všem. Krajina je pro ni opravdový fenomén. Fyzicky i metafyzicky J Proto v ní tvoří s úctou a těší se z rozmanitosti a pestrosti, kterou jí příroda nabízí.

Ve volném čase hájí krajové kulturní tradice v místě, odkud pochází její předkové a kde se jí samotné báječně žije. Hezky blízko přírodě a s vlastní zahradou hned po ruce.

Při studiu na Slovenské poľnohospodárské univerzitě si na rok odskočila ještě na Wageningen University v Nizozemsku, aby se potom vrátila a stala se z ní promovaná krajinářská architektka.

S chutí loví krásné fotky. Třeba při poznávání nových lidí, kultur a zemí. Vždy se ale ráda vrací na rodné Slovensko. Nejraději do hor a také s foťákem.

Barbora miluje kulturu jako takovou. Když není v přírodě, potkáte ji třeba na koncertech, v muzeích nebo na zajímavých přednáškách.

A ráda sportuje. Jogging a jumping vedou.  A jen tak mimochodem – dřív hrávala Nitranskou floorbalovou ligu 😉